Narozeninový rituál

Oslava dne kdy jsme přišli na tento svět.

Každý tento den vnímá jinak. V naší kultuře jsme zvyklí ho oslavovat. Pořádáme různé setkání a párty. Je to čas kdy se potkáváme s rodinou, přáteli. Jsme zvyklí dostávat dárky a hlavně dobře se najíst a napít J Jsou i tací, kteří si myslí, že čas ošálí tím, že tento den vůbec slavit nebudou.

I pro mne je běžné, že tento svůj narozeninový den slavím v kruhu své rodiny a přátel. Jsem vděčná, že si udělali čas a jsou ochotní ho věnovat mě. Jsem také vděčná za dary, které přinesou, za hojnost, kterou můžeme prožívat.

Já jsem však zavedla i jinou tradici. Narozeninový rituál. Je to čas, který věnuji samo sobě, čas kdy se zastavím a připomenu si, kdo jsem a kde jsem. Připomenu si uplynulý rok a jeho příběhy. Zastavím se u klíčových okamžiků a podívám se na to, co mi daly, vzdaly, čím mne obohatily a jaké ponaučení si mohu odnést do dalšího roku. Mohu si připomenout své cíle a podívat se, jestli cesta, po které kráčím, k nim stále vede. Jestli zde není něco, co by mne z ní svedlo. Mohu prozkoumat své reakce a řešení situací. Vzdát se starých již nesloužících vzorců, odevzdat je a nahradit novými, čerstvými, pro danou chvíli vhodnějšími.

Anebo mohu jen tak být, poděkovat za to co mám, za všechny své dary, za své prožitky a zkušenosti bez kterých bych nebyla tam, kde jsem a tím kým jsem. Za všechny okamžiky, které mi přišly do života a s nimi i lidé, kteří tak obohatili můj svět. Za své rodiče, děti, partnera a být ve vděčnosti, že s nimi mohu prožívat další den.

… tak tedy Děkuji, a s otevřenou myslí a náručí vykračuji do dalšího roku svého života.

 

S úctou Renata